Farnost

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST BOŘETICE

č. p. 188, 691 08 Bořetice
tel.: +420 732 648 467
e-mail: verca.novakova@email.cz
web: www.bokovka.info

​​​​

MŠE SVATÉ

V bořetické farnosti jsou slouženy mše svaté v neděli v 11.00 hod (je pouze jedna nedělní mše, vždy prosím sledujte ohlášky). Na Vrbici mše v 8.00 a v Kobylí v 9.30.
Ve všední dny se bohoslužby konají v úterý v proměnlivém čase – podle ročního období. Ohlášky na jednotlivý týden naleznete ZDE.

ZE SOUČASNOSTI FARNOSTI

V neděli 12. srpna 2018 jsme se poprvé sešli na společné bohoslužbě s našim novým farářem, P. Tomášem Cahou.

Otec Tomáš si nás okamžitě získal svojí krásnou češtinou :-), zpívaným ordináriem i podáním ruky se všemi farníky na konci mše svaté u východu z kostela.

Na uvítanou jsme mu připravili Startovací balíček Bořečáka v zácviku a on nám o sobě řekl pár informací, z nichž nás nejvíce potěšilo, že si rád dá sklenku dobrého vína! :-)

První rozhovor s otcem Tomášem si můžete přečíst na stránkách farnosti.

KOSTEL SV. ANNY ... svatostánek pro bohoslužby, místo k rozjímání
 

OD HISTORIE PO SOUČASNOST

Stará pověst vypráví o tom, že do naší vsi zavítali na cestě z nedalekého Podivína solunští bratři Cyril a Metoděj, aby na místě dnešního kostela, uprostřed pohanského háje postavili kříž. Později zde vyrostla malá kaple. První písemná zmínka o Bořeticích jest zachycena v Codexu DM (velehradském) z roku 1222, kdy biskup olomoucký Robert povolal jako svědka na založení kostela v Přítlukách i rychtáře Vida z Bořetic. V té době byl bořetický kostel již přestavěn a rozšířen. Jako stavebního materiálu bylo použito převážně dřeva, a proto při nájezdech nepřátel vyhořel zpravidla až do základu. Obec i s kostelem byla zničena při vpádu Tatarů na Moravu kolem r. 1241, dále ve druhé polovině 16. století při nájezdu Turků, v roce 1605 vojsky Bočkajovců a tragedii završila třicetiletá válka. Když došlo k vypálení a vyplenění obce - stalo se totéž i s kostelem.

Kostel byl vždy věřícími znovu vybudován a kolem roku 1595 byla jeho podoba následující - kostel měl zdi již z kamene, věž byla dřevěná. Kolem dokola byl zdoben zvláštními výklenky, v nichž byly umístěny sochy svatých. Stavba současného kostela byla zahájena v roce 1680 z daru věřících a za finančního přispění tehdejšího majitele bořetického panství hraběte Bedřicha z Oppersdorfu. Stavba se však dostala jen do úrovně oken a zde pro nedostatek finančních prostředků byla přerušena. Pro konání bohoslužeb byla provizorně zastřešena jen část zahrnující kněžiště, byla přistavěna "stará sakristie". Vchod byl vybudován z boční strany od osady a ještě dnes můžeme vidět tento zazděný vchod s klenutým obloukem. Pokračování ve stavbě kostela bylo zahájeno až po roce 1712, kdy po smrti Jana Adama z Liechenštejna zdědila bořetické panství jeho dcera Marie Antonie, provdaná za hrabete Czobora. Za jejího života bylt také kostel dostavěn. Hraběnka Czoborova jej vybavila i varhanami. Vděčný lid bořetický ji jako vyraz díků věnoval nivu za dvorem. Kostel však během času značně sešel. V roce 1830 hrozil sesutím, a proto na příkaz správce Čejky z Olbramovic byl uzavřen a přeměněn v ovčírnu.

Bořetičtí se však s tímto rozhodnutím nesmířili a vyslali deputaci občanů k samotnému vídeňskému dvoru císařskému. Dosáhli toho, že císař Ferdinand V. Dobrotivý nařídil vrátit stavbu původnímu účelu a na opravu kostela dokonce sám finančně přispěl. Oprava byla dokončena v roce 1840 a kostel znovu vysvěcen dp. farářem Čupitou z Velkých Pavlovic. Při silné bouři v roce 1863 strhl vítr celou chrámovou střechu a vrhl ji na vstupní bránu, jíž se vcházelo do kostela a na hřbitov. Oprava trvala do až konce roku 1864. Další velké opravy jsou zaznamenány v roce 1874 a v roce 1898. Poslední záznam v obecní kronice uvádí, že velká oprava kostela byla provedena v roce 1931 z prostředků obce a to nákladem 61.800,75 Kč. Koncem 70. let tohoto století se začaly objevovat trhliny ve stropě kostela a hrozilo nebezpečí havárie. Zásluhou zdejšího faráře dp. Josefa Ducháčka bylo provedeno zabezpečení chrámové lodě stažením ocelovými lany, uchycenými v železných deskách jednotlivých 6 pilířů. Kostel byl v té době vybaven elektrickým akumulačním vytápěním a provedena velká oprava varhan. Naklad na opravy činil více jak 300 tis. Kčs a byl hrazen z darů věřících.

Velkou zásluhu na těchto úpravách měl tehdejší duchovní správce naší farnosti dp. Karel Satorie, pozdější generální vikář biskupství brněnského. Bořetický kostel je zasvěcen sv. Anně a již od 18. století se zde konaly slavné poutě, které byly hojně navštěvovány věřícími z blízkého i dalekého okolí. Vnitřní stavba kostela postrádá jednotného slohu, protože se stavělo v dlouhých intervalech. Převláda však sloh renesanční. Původní oltář byl vybaven pouze obrazem sv. Anny. Koncem 19. století byl pořízen tehdejším duchovním správcem dp. Janem Šimčákem stávající vysoký oltář. První varhany věnovala kostelu hraběnka Marie Antonie Czoborová. Stávající varhany byly pořízeny v roce 1901 a daroval je bořetickému kostelu Jan II. Liechenštejnský. Předprsí varhan zdobí dosud erb Liechenštejnů. Zvony bořetického kostela byly v první světové válce povinně odvedeny "eráru''. Po jejich obnovení za první Československé republiky byly znovu ve 2. světové válce zabaveny Němci pro válečné účely. Po válce byly postupně obnovovány - poslední byl odlit v roce 1964. Největší zvon byl vždy zasvěcen sv. Anně, prostřední sv. Cyrilu a Metoději a nejmenší sv. Václavu. V době obou válek zůstal na věži pouze malý "umíráček''. Po vstupu do chrámu upoutá každého příchozího nápis na hlavním oblouku mezi chrámovou lodí a hlavním oltářem. Nápis má také svoji historii a několikrát se měnil.

Nejstarší nám známý nápis pochází z konce minulého století: "Okuste a vizte, jak sladký jest Bůh". Při velké opravě kostela po 1. světové válce nesl oblouk nápis: "Dědictví otců zachovej nám, Pane". Po obnovené vnitřní malbě po druhé světové válce doznal nápis další změny a tento se dochoval dodnes: "Svatá Anno, oroduj za nás".

Pokud vás zajímá současný stav kostela, mnohem více podrobností se dozvíte na webových stránkách www.bokovka.info, anebo můžete při cestě na hřbitov nahlédnout do kostela a tam hned za dveřmi v „žebráčce“ uvidíte spoustu tiskovin (některé jsou i k rozebrání) a obrázků, týkajících se jak historie, tak současnosti našeho kostela.